Pasteurelóza králíků

Pasteurelóza králíků je bakteriální onemocnění králíků, které se projevuje hnisavými záněty v těle králíka. Nejčastěji vzniká infekční hnisavá rýma. Pasteurelová infekce se může projevit také vznikem kožních nebo orgánových abscesů, zánětem středního ucha, neplodností nebo náhlým úhynem králíka. Ke vzniku onemocnění musí být obvykle králíci oslabeni nějakou jinou nemocí nebo špatnými podmínkami chovu. Původcem nemoci je bakterie Pasteurella multocida, gramnegativní, nepohyblivá, krátká tyčinka

Přenos pasteurelózy

Pasteurelóza králíků je kapénková infekce, která se šíří vzduchem z akutně nemocných králíků a to na vzdálenost až 180 cm. Přenosná je přímým kontaktem mezi králíky nebo jejich vzájemným olizováním a nepřímo kontaminovanými pomůckami, krmivem či vodou. Možný je také pohlavní přenos při postižení pohlavních cest. Králíčata se mohou nakazit při porodu, pokud ramlice trpí poševní pasteurelovou infekcí.

Průběh nemoci

Bakterie vstupuje do organismu nejčastěji nozdrami nebo poraněnou kůží. Pasteurella je především obyvatel sliznic a v závislosti na kmeni je vybavená způsoby, jak se uchytit na sliznici a uniknout imunitnímu systému králíka. Proti kolonizaci sliznice nebo dokonce průniku bakterie dále do těla pracuje králíkova obranyschopnost. Výslednice schopnosti konkrétního kmenu Pasteurelly osídlit sliznice králíka a vyvolat nemoc a naopak schopnosti králíka infekci odolat může mít v podstatě tři podoby:

• V prvním případě je slizniční imunita zcela dostatečná k udržení bakteriálního množení na uzdě a bakterie jsou následně zničené slizničními protilátkami.
• V druhém případě je slizniční imunita dostatečná k zabránění onemocnění, ale králík se stává bezpříznakovým nosičem s nosní dutinou či středním uchem osídleným pasteurelami. Při oslabení organismu může dojít k propuknutí choroby.
• Imunita králíka je nedostatečná a dochází k onemocnění.

Vrozená či získaná náchylnost k pasteurelóze

Jen málo kmenů Pasteurelly je dostatečně patogenních, aby překonaly obranu zdravého hostitele a způsobily onemocnění u každého králíka. K vypuknutí klinického onemocnění je obvykle potřeba, aby byl králík předem oslabený.

K predispozičním faktorům, které podporují propuknutí pasteurelózy, patří především špatné podmínky chovu. Vadí prašné nebo chladné a zároveň vlhké prostředí, velký počet králíků na malé ploše, dráždění dýchacích cest čpavkem z nečištěných kotců, benzínovými výpary při chovech v garážích nebo naopak osvěžovači vzduchu při chovech v domácnostech.

Nemoc spouští také stres a to i stres způsobený jinými nemocemi či onemocnění zubů. Obranyschopnost králíka oslabuje nedostatečná výživa nebo vyhubnutí. Králice jsou citlivější během březosti a kojení.

Mezi nemoci, které doprovází pasteurelóza králíků, patří především myxomatóza a také současná infekce bordetelou. Bordetella bronchiseptica je další bakterie, která vyvolává infekční rýmu králíků.

Existuje také genetická predispozice a některá plemena králíků jsou citlivější než jiná. Belgický obr onemocní pasteurelózou spíš než novozélandský bílý a činčila.

Projevy pasteurelózy

Pokud dojde k rozvoji viditelného onemocnění, inkubační doba nemoci je osm dní až tři týdny. Existuje mnoho forem pasteurelózy, které mohou přecházet jedna v druhou. Může se jednat jak o akutní tak o dlouhodobé, vleklé infekce.

• Zánět středního a vnitřního ucha

Pasteurella může z nosní dutiny Eustachovou trubicí proniknout do středního ucha králíka. Většinou se zánět středního ucha vyvine v návaznosti na zánět nosu a dutin, ale někteří králíci se mohou vyléčit z rýmy a přitom u nich zánět středního ucha přetrvává. Často probíhá zcela bez příznaků.

Bubínková výduť, což je kostěná komora uzavírající střední ucho ve spánkové kosti, je při této formě pasteurelózy vyplněná hustým sýrovitým hnisem a Eustachovy trubice jsou rozšířené a rovněž naplněné hnisem. Okolní kost je zesílená. U živého králíka se však zánět středního ucha klinicky nedá poznat, i když asi hůře slyší. Nemoc může prozradit drbání báze ucha bez přítomnosti kožních parazitů. Často se jedná o náhodný nález při rentgenu hlavy nebo při pitvě.

Při prasknutí bubínku se hnis dostane do zvukovodu a zánět se může rozšířit také do vnitřního ucha. Zánět vnitřního ucha viditelně narušuje zdraví králíka. Ten nápadně stáčí hlavu na stranu, motá se a kmitají mu oči. Stav se popisuje jako tzv. vestibulární syndrom. Zánět se může rozšířit i do mozku, pak se přidávají neurologické poruchy či křeče.

• Abscesy

Překonají-li bakterie obranyschopnost králíka, mohou se krví šířit prakticky do celého těla a vytvořit absces kdekoliv v těle. Abscesy mohou vznikat také při průniku bakterie do těla ránou v kůži. Pasterelózní abscesy jsou dobře ohraničené a vyplněné bílým, velmi hustým hnisem. Infekce může postihnout i kosti a klouby.

• Pohlavní infekce

Pasteurella je původcem zánětů pochvy nebo dělohy králic s následnou neplodností či sníženou plodností. Neplodnost může postihnout i samce s pasterelózním zánětem varlat. U samců bakterie trvale osídluje prostatu a semenné váčky. Genitální infekce jsou přenosné při skoku. Protože infekce je v pohlavních orgánech dobře skrytá před jakoukoliv léčbou antibiotiky, u mazlíků je jediné řešení kastrace, u užitkových králíků nezbývá, než vyřadit takového králíka z chovu.

Odhalení pasteurelózy v chovu

Pasteurelóza se nedá poznat pouhým pohledem, zvláště ne u jediného králíka. Rýmu u králíka mohou způsobit i další bakterie, viz nakažlivá rýma králíků. Výtok z nosu nebo očí bývá i neinfekční, způsobený přerůstajícími zubními kořeny, přílišnou prašností prostředí nebo třeba zapíchnutým stéblem trávy v nose.

Zápal plic a abscesy mohou způsobit i jiné choroboplodné zárodky, často stafylokoky a streptokoky.

Naklánění hlavy na stranu kromě pasteurelózy způsobuje i parazitický prvok Encephalitozoon cuniculi a mnoho neinfekčních příčin, například mrtvička.

Léčba pasteurelózy králíků

Léčba pasteurelózy je nesnadná, zdlouhavá a často nezničí nákazu zcela, králík zůstane bezpříznakovým nosičem. Vystavení predispozičním faktorům u něj může znovu spustit infekci.

Chronická pasteurelóza králíků s tvorbou abscesů v místech, kde je nelze odstranit či aspoň otevřít, je léčitelná jen velmi těžko. U chronické rýmy je potřeba ověřit rozsah infekce nejlépe CT vyšetřením a chirurgicky odstranit uložený tuhý hnis. Rýma, u které došlo k narušení nosních skořep, je již neléčitelná, králík bude trpět rýmou do konce svého života.

Nemoc není možné vyléčit rychle ani levně, u králíků chovaných na maso je proto mnohdy nejrozumnějším řešením utracení nemocných kusů. Na druhou stranu jsou králíci, kteří s mírně probíhající chronickou rýmou mohou žít dlouhá léta. Jsou ale infekční pro jiné králíky, takže řešení "neléčit" je vhodné jen pro mazlíčky.

Léčba spočívá v dlouhodobém, často přes jeden měsíc trvajícím celkovém podávání antibiotik a v podpůrné péči. Léčbu usnadňuje zavodnění zvířete, a to přidáním šťavnatého krmení či vdechování páry, které podporuje rozpouštění hlenů.

Vakcinace proti pasteurelóze existuje, ale není to žádný zázrak. Výsledkem očkování jsou celkové protilátky IgG, ale sliznice jsou chráněné slizničními protilátkami IgA. To znamená, že očkování nedokáže zabránit nákaze - osídlení sliznice nosu bakteriemi, ani bezpříznakovému nosičství na sliznicích. 

Autorka: MVDR. TEREZA JEŽKOVÁ

Soukromý veterinární lékař od roku 2011. Dlouhou dobu působí ve smíšené praxi, kromě psů, koček a králíků se zabývá také drůbeží a malými přežvýkavci, okrajově i skot, prasata, exotické ptactvo.