Jak jsem pěstoval amarant - 2. díl

Po loňské neúspěšné sklizni jsem se začal zaobírat jak vlastně sklidit amarant a zrno vymlátit. Mohu říci, že letos byla sklizeň dobrá a jsem spokojen. Ale pojďme od začátku, kde bych se chtěl podělit o nové poznatky. Nejprve bych opět začal trochu naučně, co jsem našel o amarantu, spíše jedné složky - skvalen. Čtení je to trochu nudné, ale přesto vás překvapí k čemu je sklaven dobrý.

Skvalen

Skvalen je biologicky i nutričně významný polyizoprenoid, který je prekurzorem v biosyntéze steroidů včetně cholesterolu a důležitých antioxidačních látek jako koenzymu Q10 (ubichinon). Je součástí buněčných membrán, v nich určuje jejich odolnost proti tepelnému a chemickému poškození, působí také jako antioxidant.

Tradičním zdrojem skvalenu je olej z jater žraloka a velryby. Skvalen je také biologicky významnou složkou olejů některých rostlin mezi něž patří především olivovník a amarant. Olivový olej obsahuje okolo 0,3 až 0,7 % a destilovaný dezodorizovaný olivový olej 10 až 30 % skvalenu. Množství oleje obsaženého v amarantovém semeni je okolo 7 %, ale tento olej obsahuje 6 až 8 % skvalenu, což činí z amarantu zvláště bohatý zdroj.

Vyšší spotřeba olivového oleje může díky obsahu skvalenu snižovat riziko různých druhů rakoviny. Zejména se uplatňuje v chemoprevenci bronchogenního karcinomu u jedinců vystavených vysokým koncentracím karcinogenních exhalací. Nejnověji dostupné studie prokazují snížení metaplazií sliznice tlustého střeva a sliznice konečníku perorálně podávaným skvalenem.

Další blahodárný účinek na zdraví je připisován jeho hypocholesterolemickému působení, v kombinaci s tokotrienoly. Použití samotného skvalenu se ukazuje účinné na pokles hladiny cholesterolu v krevním séru.

Skvalen je přírodní látka typu isoprenoidů, která je prekurzorem v syntéze steroidů (stresových hormonů nadledvinek) a důležitých antioxidačních látek jako je koenzym Q10 (ubichinon). Důvod k užívání koenzymu Q10 spočívá nejen v jeho funkcích, ale především ve skutečnosti, že při různých onemocněních a v důsledku stárnutí, klesá jeho tvorba. Z tohoto pohledu je nejdůležitější použití koenzymu Q10 u kardiaků a stárnoucích osob. Možná ještě důležitější oblastí jeho použití jsou různé formy degenerativních svalových onemocnění.

Skvalen je součástí buněčných membrán, v nichž určuje jejich kvalitu a odolnost proti tepelnému a chemickému poškození. Skvalen má i sám, podobně jako vitamín Q10, příznivé antioxidační vlastnosti a tím ochraňuje řadu tělesných struktur před poškozením chemickými látkami a zářením. Skvalen je jednou z nejdůležitějších lipidních složek kůže ovlivňujících normální metabolismus kůže a zachování jejích příznivých mechanických vlastností. Oblasti velkých měst a průmyslových aglomerací, obsahují velké množství znečisťujících jedovatých látek organického i anorganického charakteru (uhlovodíky, fenolické látky, kadmium, olovo). Skvalen snižuje a ve velké míře odstraňuje škodlivé účinky znečištěného prostředí na organismus. Tento efekt se projevuje odstraňováním příznaků chronické únavy u jedinců žijících ve znečištěném prostředí.

1.Skvalen snižuje účinky jedovatých výfukových plynů v místech s hustým automobilovým provozem.

2.Aktivní formy kyslíku vznikají v ovzduší, vodě i potravinách vlivem chemických látek a radioaktivity. Takto vzniklé aktivní formy kyslíku poškozují vnitřní orgány a jsou příčinou celé řady, tzv. "onemocnění z kyslíkových radikálů", jako je poškození mozku, arterioskleróza, nádorová onemocnění. Skvalen je velmi účinným "zhášečem" volných kyslíkových radikálů a je i tak důležitým prostředkem v prevenci těchto chorob.

3.Zatím neznámým způsobem zabraňuje skvalen vzniku rakoviny plic u jedinců vystavených vdechování kouře s vysokým obsahem dehtovitých látek.

4.Skvalen zvyšuje odolnost proti radioaktivnímu a rentgenovému záření.

5.Dávka skvalenu 0,25 - 0,50 g denně snižuje hladinu krevního cholesterolu a tím snižuje i riziko aterosklerózy a srdečního infarktu.

6.Pravidelné užívání skvalenu zlepšuje duševní výkonnost, paměťové funkce a zlepšuje i odolnost proti psychickému stresu.

7.V období zvýšeného výskytu infekcí zvyšuje skvalen imunitní funkce a tím odolnost proti infekcím.

8.Při zevním i vnitřním použití skvalen zlepšuje biologické vlastnosti kůže, zamezuje projevy stárnutí kůže a vznik vrásek. Příznivě preventivně působí proti stárnutí kůže zejména u osob, jejichž kůže je vystavena povětrnostním vlivům a agresivnímu zevnímu prostředí.

Tak tady vidíte, že pěstování amarantu je výhodné, nejen pro králíky, hospodářské zvířata, ale i pro člověka. Začnu tedy od začátku, tedy setbou.

Pole bylo na podzim vyhnojeno králičím hnojem, což jsem nechtěl, ale nebyl jsem doma, takže jsem se musel s tímto faktem smířit. Políčko o výměře 105 m2 jsem dne 18.4.2012 povláčil a zasel do tří řádků již své semeno z loňska 25 cm od sebe.

14 dnů trvalo, než začal amarant klíčit, půda nebyla vyhřátá minimálně od 18-20°C, jinak neroste ani neklíčí nebo reste velmi pomalu, po zahřátí půdy sluníčkem nastal raketový růst. Jelikož amarant je slunomilný, je dobré ho sázet na jižní svah, jako révu. Nemá rád kyselou půdu, ale nevadí mu mírně zasolená půda. Nevadí mu chudá půda, nedorůstá vysokého vzrůstu. Prohnojená půda - vysoký vzrůst, vysoký výnos zrna. Zato později dozrává. Má rád dusík, pozor na hnojení dusíkatými hnojivy (např. NPK, Clelrit). Na amarantu se pozná, jak máte přehnojenou zahradu dusíkem. Prudce roste, může se stát, že nedozraje zrno. Já měl letos amarant na některých místech (měřeno dne 25.8.2012) 2,8 m vysoký a (měřeno dne 10.9.2012) 3,10 m vysoký. Za 25 dnů se amarant vytáhl o 12 cm. V 1 cm nad zemí měl amarant průměr 8-9 cm a v jednom případě 10,5 cm. V některých literaturách se uvádí, že amarant za příznivých podmínek (vyšší teplota a vlhkost) dosahuje až 5 m výšky. Chtěl bych vědět, kolik pak má v průměru 1 cm na zemí.

Jarní mrazíky mohou spálit celou úrodu, výsev raději až po třech zmrzlých. To jsem neudělal a zmrzlíci přišli letos k nám 18.5.2012 a přišel jsem o část setby. Amarant měl spálené první či horní listy, do týdne se spravil ten, který přežil, takže jsem pro jistou znova provedl výsev, kde byl amarant totálně spálený. Zde se vyplatil hustý výsev. Ten, který vzešel později, buď byl spálený úplně, ten vyšší měl jen popálené okraje listů. Srdce bylo zachováno a rostl dál. Za dalších 14 dnů nebylo při teplém počasí rozpoznat, který amarant byl zaset dříve a který později. Proto doporučuji opravdu počkat a provést výsev až po zmrzlících.

Dále se mi vyplatilo sbírat z dřevnatého stonku spodní listy a hlavně s bočními výhony. Nejenže jsem měl krmivo pro králíky, ale i amarant dříve nasazoval na květ, nevysiloval se tolik do postranních výhonů.

Listy a malé výhony jsem sušil na půdě jako seno. Sušil jsem tyto výhony a listy na půdě, protože počasí bylo nevyzpytatelné a na půdě mi nezavazelo a uschlo, i když venku pršelo. Využil jsem k tomu místa, které neměly žádné využití, trámy, mezi které jsem naskládal fošny a na nich sušil amarant na seno. Toto seno se nemusí obracet, jako normální seno. Stačí ho přehodit 1x za tři dny i pět dnů. Jelikož amarant je dužnatý, trvá schnutí 15 dnů i vice. Všiml jsem si, že pokud je vyšší vrstva tak 5-7 cm, seno lépe i dříve schne, než když je rozprostřeno na tenkou vrstvu. Dá se tak na půdě ušetřit hodně místa. Seno se neláme a nezprašuje, jako je třeba jetel nebo pampelišky.

SKLIZEŇ

První sběr zralého amarantu jsem udělal dne 16.9.2012. Celý měsíc pořádně nepršelo, už amarant v některých místech vadl, pak 11 a 12 září napršelo dostatek vody, amarant se zvetil a začal zlátnout. Semena se lehce z vytrženého lůžka dobře drolila. Měla už barvu světlé kávy s mlékem. Druhý sběr 19.9 a třetí 22.9.2012, vždy po dešti. Všiml jsem si, že semena padají zralá a lépe po dešti na vlhkou zem, aby mohla klíčit.

Stříhal jsem zahradnickými nůžkami podle zralosti celé skupenství klasů nebo jen část a zbytek jsem nechával dozrát. Stvoly jsem nechával dále růst, nebo jsem je pomalu sklízel, jako krmivo místo zeleného.

Mlácení jsem prováděl podobně jako staří Mayové. Ti usekali celé zralé stvoly a donesli je do vesnice, kde je postavili na nejslunnější vydlážděné nádvoří do jakýchsi típí nebo stanu tvaru A. Slunce vysušovalo klasy a každý den s nimi zatřepali. Děti prolézaly uvnitř a pomocí křídla z krocana vymetaly do nádob amarant. Ten pak nosili na další vydlážděné nádvoří, kde amarant sušili a pomocí větru oddělovali od plev.

Protože nemám tolik prostoru, zvolil jsem jinou, přesto podobnou strategii. Vyrobil jsem si stůl o rozměrech 110 x 95 cm a dovnitř vložil drátěné síto o rozměrech ok 2,5 x 5 cm, jako výztuhu. Na tuto výztuhu jsem pak dal hliníkovou síťku proti komárům, dá se sehnat v každém železářství. Na to vše jsem dal další stejné síto 2,5x5 cm.

Dále bylo potřeba vyřešit, do čeho budou padat semena, tak aby se nezapařila. Nakonec jsem to vyřešil starým závěsem a natáhl ho pod sítem. Pěkně se napnulo s mírným prověsem uprostřed. Manželka uprostřed vystřihla kolečko a našila jednu nohavici z tepláků po dětech. Dolů jsem pak dal kbelík, abych zachytával semeno. Sušák byl hotov.

Nasbírané klasy jsem vysypal z pytle na sušák, zbavil je listí, které sem tam klasy prorůstá a oddělil jsem každý klas zvlášť, aby sušení probíhalo rychleji. Vrstva na sítě byla nejprve tak do dvou centimetrů. Při další sklizni jsem postupoval stejně, až byla vrstva 7 cm. Opět jsem zjistil, že amarant lépe schne při vetší vrstvě. Nevím, čím to je, ale je to tak.

Každý den, ale oplatilo se mi každý druhý nebo až třetí den amarantové klásky promíchat k vůli lepšímu schnutí. Přitom vypadávají semena na závěs. Pak stačilo závěsem trochu zatřepat a amarant mi padal do kbelíku. Není toho napoprvé mnoho, ale každým dnem toho bylo víc a víc, dokud se nevytřepala většina semen. Navíc semena na závěsu trochu přeschla, takže jsem nemusel dlouho sušit semena na radiátoru v papírových krabičkách. Sušení trvalo tak 3 dny, oproti loňsku, kdy sušení trvalo týden.

VÝMLAT

Jenže se blížil neúprosně podzim a klasů přibývalo, místa k sušení ubývalo. Přemýšlel jsem, jak sušení či vyklepávání urychlit. Uřezal jsem si cca 30 cm dlouhý trámek a z menšího kusu síta 2,5x5 cm jsem ho na trámek přibil hřebíky. Pak jsem shora trámek opatřil dvěma kolíky, nyní výtvor vypadal jako hoblík. Šikmo proti sítu jsem drhnul amarantové klasy. Vyklepávání šlo o polovinu rychleji, než přesušování a jemné poklepávání na sítu. Zrna bylo najednou mnoho a musel jsem řešit, jak jej co nejrychleji usušit. Slunce bylo už málo a také často pršelo. Když už svítilo, byl jsem v práci. Tedy sušení sluncem odpadalo.

Nad starou pecí jsem vyrobil držáky, tak, aby udržely plechy na pečení. Do nich jsem amarant nasypal a zatopil. Sušení bylo docela rychlé. Nakonec jsem musel proces obrátit, protože amarantových šištic bylo strašné množství, a navíc přišly první mrazy a musel jsem amarant co nejdříve sklidit. Tak jsem sušil šištice a dával je do sudu. Pak jsem suché šištice vysypal na síto a hoblíkem jej vymlátil. Bohužel jsem měl mnoho plev i s amarantem. Nyní jsem stál před problémem, jak oddělit zrno od plev.

ČIŠTĚNÍ

Zhotovil jsem si takový malý fukar - žentour z krabice od bot. Opatřil jsem ho větrákem z vyřazeného počítače, násypkou. Do násypky jsem sypal zrno s plevy. Dolů mi padal amarant, bohužel i s plevy, ale část plev se mi podařilo oddělit. Tento proces jsem musel několikrát opakovat, než jsem na takových 95% oddělil zrno od plev. Můj malý žentour jsem ze začátku bral jako model, na kterém si všechno odzkouším, ale osvědčil se dokonale, takže pro mou potřebu nebylo potřeba dále nic vymýšlet.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR

Letos jsem osel větší plochu než v loni a to 105 m2. Očekával jsem, že letošní výnos bude větší než loňských 7,5 kg z nějakých 26 m2. Očekával jsem tedy výnos jako u pšenice (aspoň se to tak všude zdůrazňuje) v dolní hranici 50q z 1h. V přepočtu jsem měl mít výnos z 105m2 při nejnižší hranici 62,5 kg. Já sklidil bohužel 22,45 kg bez plev, což je málo a není to ani polovina, ale zato více, než v loni. Možná by ztráty nebyly tak veliké, kdybych nemlátil polovinu úrody z ještě ne zcela suchých šištic, tedy z právě sklizených a nejprve je usušil.

Výnos 22,45 kg byl pro mne sice zklamáním, ale při zaměstnání, zahradě a v domácích (průkopnických) podmínkách docela slušné. Navíc jsem zjistil, že amarant docela rychle nasytí. Když jsem jej dával králíkům, co hrdlo ráčí, tak mi přestali žrát seno, futro atd., tvrdý chléb zůstal ohlodaný do druhého dne. Takže jsem dávky zmenšil na minimum a dávám jen jednu kávovou lžíci na jednoho králíka.

Pokud jsem doma uvařil amarant a snědl ho jako přílohu místo rýže (stačili mi 3 polévkové lžíce), byl jsem od oběda sytý až do večera a nemusel jsem kolikrát i večeřet. Pro celou rodinu stačilo uvařit jeden větší hrnek amarantu a najedla se celá rodina. Taktéž vyrobený domácí chléb s přídavkem amarantu hodně zasytil, takže i tak malý výnos může být na druhou stranu výnosnější v ušetřených potravinách.

VĚDĚLI JSTE?

Do čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae) patří Merlík Čilský (Chenopodium) L. i Řepa (Beta) L. laskavec (Amaranthus) L. Špenát (Spinacia) L., ale i Lebeda (Atriplex) L.

PÁR RECEPTŮ

Všechny recepty mám vyzkoušené a mohu je vřele doporučit, Jsou chutné, zvláště z vlastní sklizně. Amarant tak "nesmrdí" po kukuřici.

Amarantové zrno vaříme 20-25 minut v mírně osolené vodě, na 1 díl amarantu potřebujeme 2-2,5 dílu vody. Uvařené zrno použijeme jako přílohu místo rýže, chleba, brambor atd..

Pokud vám uvařený amarant zbude, můžete jej rozmixovat a zamíchat do taveného sýru, másla a máte jednoduchou a rychlou pomazánku. Nebo jej přidat do jogurtu.

CHLÉB

S amarantovou moukou chléb tolik nevykyne, je dobré přidat kvasnic nebo raději použít čerstvé nikoliv sušené. Více amarantové mouky nepřidávejte. Při větším množství se z chleba stává "brousek", je poživatelný i chutný, ale vzhledově nic moc.

Amarantové placky žitné

8 placek

Ingredience:

• 50 g jemně mixovaného amarantu nebo amarantové mouky
• 100 g celozrnné žitné mouky
• 40 g lněného semínka
• 5 g mletého kmínu
• 150 ml vody
• mořská sůl (2 špetky)

Na jednoduché obilné placky s větším obsahem amarantu si odvážíme všechny suroviny do mísy, dobře je promícháme se solí a kmínem a zalijeme vodou. Těsto prohněteme a necháme asi ½ hodiny přikryté odpočinout.

"Odpočinuté" těsto vyklopíme na vál posypaný žitnou moukou, ještě propracujeme, je-li trošku na povrchu oschlé, a vytvoříme z něj silný váleček. Z válečku nakrájíme stejné kousky. (Uvedené množství těsta jsem rozdělila na osm dílů po 30-35 g.) Z každého kousku vyválíme malým válečkem placky o síle 4-5 mm a dáme je buďto na nepřilnavý plech nebo na pečící papír na plech.

Placky pečeme při teplotě 150-180°C buďto v klasické troubě nebo v horkovzdušné. V klasické troubě se nám více nafouknou a budou dříve upečeny. Doporučuji je asi po 15 minutách, kdy se již placky zapekly a půjde s nimi manipulovat, na plechu otočit.

Prostě uplatníme je všude tam, kde bychom použili klasický chléb.

Poznámka: Pečeme-li placky poprvé, určitě doporučuji kontrolovat při pečení rozlomením a ochutnáním jedné placky stav pečení. Až získáme rutinu a budeme umět odhadnout při tloušťce placek dobu pečení, nebude toto již potřeba.

Amarantové placky s žitnou moukou jsou chuťově odlišné od již uvedených Celozrnných placek s amarantem. Ty jsou z ovesných vloček a otrub a jsou spíše na sladko jako sušenky.

Amarant je nejen krásná rostlina, která může zdobit naše zahrady a parky, ale zrna amarantu se mohou dále používat. Melou se na mouku, kterou se obohacuje pečivo o kvalitní látku zvanou skvalen. Ten je velice účinný na zvýšení imunityv mnoha směrech. Další podrobnosti najdete u výše zmíněného receptu.

Pečivo s větším přídavkem amarantu má lehce nahořklou příchuť, ale jde jenom o zvyk. Pro začátek si zvolte menší množství amarantu, asi tak 30 g a doplňte použitou moukou. Větší přídavek, než zde uvedený (50 g), nedoporučuji. Pak by vliv osobité chuti amarantu byl již markantní. V malém množství ale není přídavek vůbec znát a v kombinaci s kvalitní moukou vytvoříme velice zdravé placky.

AMARANTOVÝ ČAJ

1.proti bolesti zad a kloubů (neodstraňuje bolest, ale příčinu)

2.zpevňují chrupavku a obnovuje její viskozitu

3.snižuje lámavost nehtů

4.zjemňuje pokožku (zábaly)

5.obsahuje inulín (vhodné pro diabetiky)

6.stabilizuje (srovnává) krevní tlak do normálu,

7.stabilizuje kardiovaskulární systém

8.proti rakovině vnitřností, včetně plic, prostaty/vaječníků, dělohy

9.zmírňuje pocit hladu a chuť na sladké

10.podporuje celkovou imunitu těla

11.dodává sílu a energii

12.detoxikuje organismus

13.zlepšuje mozkovou činnost

Příprava čaje:

1. Čaj z plev amarantu - 1-2 kávové lžíce, můžeme přidávat k černému nebo zelenému sypanému čaji. Zalít 80°C horkou vodou. Plevy plavou na hladině, po cca 10 min klesají ke dnu cca 90%. Na hladině mohou plavat i zrnka amarantu. Můžete čaj používat i samostatně bez přídavků jiných čajů i zalít několikrát, pokud má čaj ještě zlatozelenou nebo zlatavou barvu.

2. Asi 2-3 polévkové lžíce nasypeme do konvice a zalijeme trochou studené vody (popřípadě přidáme, sypaný černý, zelený čaj). Zalijeme 80°C horkou vodou.

3. Účinky můžete násobit použitím cesmíny paraguajské - MATÉ. Pozor! MATE zvyšuje účinky čehokoliv, tedy i léků!

Čaj se nesladí a mohou ho pít i malé děti. Těm se může čaj trochu osladit medem.

Bolesti zad a kloubů začínají ustupovat zpravidla do 24 h a účinky vydrží cca 3-10 dnů po posledním užití čaje (vše záleží na rozsahu poškození a velikosti zranění, potíží).

Já přes víkend vynechávám a piji čaj jen přes víkend.

Zjištění:

Mám vyhřezlou ploténku 3,5 mm a 10 let jsem chodil po doktorech, bral léky, kapačky (odmítal operace). Spal jsem na zádech jako prkno, při otočení se na bok, jsem byl od bolesti okamžitě vzhůru a o spaní na břiše nemluvě, ráno jsem se nemohl dostat z postele (vyzkoušel jsem různě doporučované matrace), sehnout se a zavázat si tkaničky u bot. Sedět u PC na stoličce nebo jen tak na tvrdé levačce bylo pro mne utrpení. Používal jsem různé gely, aby mne záda nebolely.

Po pití čaje cca po 3 dnech jsem se konečně pořádně vyspal, dokonce jsem se probudil na boku i na břiše. Nyní není pro mne problém sedět na stoličce u PC, či na lavičce dlouhou dobu. Taktéž neužívám žádné léky ani od bolesti, nemažu si záda krémy. Prostě jsem fit.

Zjištění 2:

V práci jsem dal několika lidem tento čaj a po nějaké době si ho začali pochvalovat. Jeden člověk trpěl lupénkou (Lupénka (psoriáza)) a když začal čaj používat k vůli bolestem zad, přišel si ke mně pro další, protože se přestal "loupat" a již 2 měsíce nepoužil mast proti lupénce.

Taktéž lidé s revmatismem začali zjišťovat, že je jim lépe.

Samozřejmě jsou to jen jednotlivé případy, které nejsou plnohodnotný výzkum, ale pokud má amarant takové účinky, tak proč jej nepoužívat nebo aspoň vyzkoušet.

Návod jsem našel na amerických a maďarských stránkách a pomocí Google přeložil. Užívám tedy jen z vlastních zásob.

autor Marcel Šuška