Otravy králíků

Králící nejčastěji trpí otravami jedovanými rostlinami (např. aloe, fíkus, pryskyřník, sasanka, vlaštovičník, blín, rulík zlomocný a další), antikoagulačními rodenticidy nebo olovem. Je pro ně velmi toxická většina antibiotik běžně podávaných ostatním savcům (některé peniciliny, makrolidy, linkosamidy, cefalosporiny). Mohou mít také závažné lokální reakce na řadu různých lokálně používaných přípravků jako jsou např. kosmetická, výrazně parfemovaná mýdla, šampóny nebo spreje, které se běžně používají u ostatních savců. Toxický pro králíky je fipronyl, některé protibleší obojky, přípravky obsahující organofosfáty, permetrin a u psů používané spreje obsahující permetrin. Otravy se projevují většinou velmi akutně.

Otrava olovem

Králíci se intoxikují např. ohlodáváním olovnatými barvami natřených kovových předmětů, linolea, papíru s olovnatými barvami, či v důsledku krmení z keramických misek zdobených barvami obsahujícími olovo. Nejčastěji se otrava vyskytuje u králíků žijících ve starších králíkárnách (natřených olovnatými barvami) nebo u těch, kteří se pohybují volně po bytě a tudíž mají přístup k široké škále potencionálních zdrojů otravy.

Otrava antikoagulačními rodenticidy (jed na krysy)

Většinu z těchto jedů, které po požití způsobují nedostatek faktorů nezbytných pro srážení krve, je možné běžně koupit v obchodě. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin otravy králíků běhajících volně po domě, v bytě nebo venku. Nejčastěji dochází k otravám na jaře a na podzim, neboli v době, kdy se tyto jedy nejčastěji používají na hubení krys.

Klinické příznaky

Klinické příznaky jsou závislé na tom, čím a jak se králík otrávil. Například lidská výrazně parfemovaná mýdla či šampony mohou při použití u králíků způsobit apatii nebo sníženou chuť k jídlu.

Při otravě olovem

Zpočátku jsou velmi nespecifické, králík ubývá na váze, má sníženou chuť k jídlu, je apatický. Později se rozvíjí příznaky související se zasaženým orgánem. Pokud je nejvíce postižené střevo, projevuje se hlavně nechutenstvím a hypomotilitou střeva (zácpou), vzácněji průjmem. Při postižení nervové soustavy může králík oslepnout, špatně koordinovat pohyb, být apatický, případně mít křeče. Olovo zasahuje do tvorby hemu (barvivo v červených krvinkách) a může způsobovat anemii. Poškozuje také tubuly v ledvinách, což může vést k jejich selhání.

Při otravě rodenticidy

První dny nemusí být patrné žádné příznaky, jelikož je jejich intenzita závislá na zdravotním stavu králíka a množství pozřeného rodenticidu. V tomto ohledu je mnohem nebezpečnější dlouhodobá konzumace nižších dávek, protože jsou u králíka příznaky málo patrné a není včas rozeznána jejich příčina. Otrava se projevuje zvýšenou krvácivostí (např. krev v moči nebo krvácení z konečníku, krváceninami v kůži), poruchami dýchání a srdečního rytmu, apatií a otoky kloubů.

Diferenciální diagnóza

Otrava olovem

Neurologické příznaky lze zaměnit s infekčními onemocněními centrálního nervového systému jako např. bakteriální meningoecefalitidy (záněty mozku), záněty vnitřního a středního ucha, parazitární infekce (encephalitozoon) či příznaky úžehu.

Nechutenství a apatie mohou být příznaky jakéhokoliv jiného systémového onemocnění, postižení zažívacího ústrojí nebo onemocnění zubů.

Otrava rodenticidy

Lze snadno zaměnit s tzv. DIC, což je diseminovaná intravaskulární koagulace, při které na jedné straně dochází ke zvýšené tvorbě krevních sraženin, díky níž pak v těle chybí faktory ke srážení krve a na jiných místech se zase objevují krváceniny. Je následkem působení endotoxinů, které mohou tvořit např. bakterie, jenž se pomnoží ve střevě po podání některých penicilinových, linkosamidových, makrolidových a cefalosorinpových antibiotik králíkovi. Chronická otrava rodenticidy je snadno zaměnitelná s vážným onemocněním jater.

Diagnostika

Pro diagnostiku je velmi důležitá anamnéza: kde žije, kde se pohyboval, co měl možnost sežrat a případně jaká antibiotika před nástupem příznaků dostával.

Při otravě olovem

Diagnostiku provádí veterinární lékař na základě anamnézy a vyšetření krve. V krvi se prokáže snížené množství červených krvinek (anemie) a zvýšená koncentrace olova (nad 10ug/dl). Rentgenové snímky nejsou v diagnostice průkazné.

Při otravě rodenticidy

Diagnostiku provádí veterinární lékař na základě anamnézy, vyšetření krve a klinických příznaků. V krvi je patrné snížené množství červených krvinek a zhoršená srážlivost, na kůži jsou velmi často patrné krváceniny. Na rentgenových snímcích hrudníku může být patrné krvácení do plic, případně do osrdečníku.

Terapie

Do 24 až 48 hodin po pozření toxické látky je nutné podávat černé (aktivní) uhlí v dávce 1-3g/kg (1g se ředí do 5-10 ml vody), které zabrání dalšímu vstřebávání toxinů. Nepomáhá však při otravě kyanidy, arsenem, těžkými kovy či žíravinami.

Pokud je otrava způsobená látkou aplikovanou na kůži, je nutné králíka vykoupat v jemném šamponu a odstranit tak toxickou látku.

Po odhalení příčiny otravy je možné použít antidotum, je-li pro daný typ otravy k dispozici. Při závažných příznacích je obvykle nutná hospitalizace králíka ve veterinární nemocnici.

Při otravě olovem

V těchto případech je důležité odstranit příčinu otravy. Pokud má králík závažné příznaky jako jsou např. křeče, musí být terapie nejdříve podpůrná a vyžaduje hospitalizaci. Ke snížení množství olova v těle se podávají látky chelátově vyvazující olovo. Tato terapie však není možná u králíků s postižením ledvin. Pokud dojde ke zlepšení stavu do 24 až 48 hodin od zahájení léčy, je prognóza dobrá.

Při otravě rodenticidy

Zde je důležité zjistit, o jaký rodenticid se jednalo. Králík nesmí po 3 dny žrát své cékotrofy (exkrementy, které tvoří nad ránem a znovu požírají), v čemž mu lze zabránit nasazením límce. Králíci v kritickém stavu musí být hospitalizováni, někteří mohou potřebovat transfusi krve. Po stabilizaci je nutné zahájit léčbu vitaminem K.

Při nechutenství je nutné králíka krmit kašičkou jake je např. Rodicare nebo Supreme Recovery. Pokud žere, musí mít k dispozici kvalitní seno (nejlépe z bojínku lučního) a pokud dobře snáší mokré krmení, je mu možné přidat čerstvé listy koriandru, lociky seté, petržele, mrkvovou nať, pampeliškové listy, špenátové listy, listy brukve zelné atp. Nesmí dostávat žádné ovoce, zeleninu, zrní (oves, cereálie, krekry, chléb) nebo pamlsky (jogurtové dropsy, bonbónky).

autor MVDr. Martina Načeradská